Fakta - informace o regionu

Mikulovsko – pohostinný kraj plný slunce, nedotčené přírody a památek

Někdy se o Mikulovsku s trochou nadsázky mluví jako o kousku Středomoří uprostřed Evropy. Svádí k tomu věci patrné na první pohled – bělostné skály, malebné mikulovské panorama a vinice šplhající po svazích. Neméně důležité jsou však i ty méně viditelné kvality tohoto sluncem požehnaného kraje – především pohostinnost zdejších lidí.

Mezi milovníky přírody je Mikulovsko pojmem. Je známé krásou a rozmanitostí krajiny i bohatstvím rostlinných a živočišných druhů, které toto nevelké území obývají. O jeho jedinečnosti svědčí fakt, že je chráněna českými, evropskými i světovými ochranářskými organizacemi. Pro své nesporné kvality byla Pálava v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a o deset let později se dostala na světový seznam biosférických rezervací UNESCO. Na Mikulovsku se také nachází dvaadvacet přírodních lokalit, které chrání Evropská unie v rámci systému rezervací Natura 2000.

K největším přírodním zajímavostem Mikulovska nepochybně patří jeskyně na Turoldu, kterou můžete navštívit na okraji Mikulova. Je jedinečná nejenom svou výzdobou, která se nachází jen na několika málo místech světa, ale i zimní kolonií vzácných netopýrů. Vrch Turold je chráněný jako jedna z významných pálavských rezervací, k nimž patří dále například Děvín-Kotel-Soutěska, Stolová hora a Svatý kopeček.

Výrazně odlišné prostředí najdete, v lužních lokalitách, jako je Betlém na břehu Střední zdrže Novomlýnských nádrží. Je příkladem životaschopnosti lužní přírody, která v těchto místech dostala prostor. Vstup do lokality je však omezen. Za pozornost stojí i samotná Střední, též Věstonická nádrž. V posledních letech se stala největším pravidelným zimovištěm husy polní (až 80 tisíc kusů), husy běločelé (až 25 tisíc kusů) a také orla mořského (až 40 kusů).

Skutečnou raritou jsou slaniska, místa se slanomilným rostlinstvem a živočichy. Tento typ luk byl na jižní Moravě kdysi běžný, ale dnes je velmi vzácný a právě na Mikulovsku se nachází několik posledních zachovalých míst tohoto typu. Vidět je můžete třeba v Sedleci nebo v Dobrém Poli.

Přírodní zajímavosti představuje trojice naučných stezek – Turold, Děvín a Věstonická nádrž.

Oblast Pálavy však odnepaměti neobývá jen vzácná fauna a flóra, ale také lidé. První, o nichž víme, lovili mamuty a kromě jiného nám po sobě zanechali světoznámou sošku Věstonické venuše. Jen několik kilometrů od Dolních Věstonic, kde byla venuše nalezena, se nachází vrch Hradisko. Proslul díky nálezům z mnohem nedávnější doby – z počátků našeho letopočtu, kdy se zde setkávali a utkávali Germáni s Římany. O střetu těchto kultur jasně vypovídají nálezy objevené v hrobce germánského bojovníka a zbytcích mohutného opevněného římského tábora z dob císaře Marca Aurelia.

Celá oblast byla později součástí Velké Moravy, o čemž svědčí zbytky hradiska Vysoká zahrada u Dolních Věstonic a po vzniku českého státu tady na pomezí s Rakouskem vyrostlo několik důležitých strážních hradů. Dnes můžeme jejich pozůstatky navštívit na Děvíně (Děvičky) nebo na Stolové hoře (Sirotčí hrádek). Hrad v Mikulově potkal odlišný osud a neskončil v rozvalinách. V průběhu staletí vyrostl do krásy a proměnil se v pohodlný zámek . Dnes si v jeho prostorách můžete prohlédnout expozice regionálního muzea, z nichž patrně nejznámější je ta věnovaná vinařství.

Kromě zámku je v Mikulově k vidění množství dalších památek soustředěných v městské památkové rezervaci. Její součástí jsou i židovské památky, především Horní synagoga, která dnes slouží jako výstavní expozice, a rozsáhlý židovský hřbitov z 15. století. V nedávné době pak byla při stavebních pracích objevena také rituální koupel mikve. Nad městem se od poloviny 17. století nachází významné poutní místo – Svatý kopeček s prastarou tradicí mariánských poutí. Loretánská černá madona provází poutníky nahoru vždy počátkem září.

Bohatství památek ale na Mikulovsku není soustředěné výhradně do starobylého Mikulova. K nejzajímavějším příkladům lidové architektury patří nepochybně soubor unikátních barokních vinných sklepů a selských gruntů v Pavlově.

Mikulovsko od dob lovců mamutů po dnešek

Oblast Pálavy a nejbližšího okolí byla díky své výhodné poloze a příznivým podmínkám pro život odnepaměti obydlena. Dnes se tak díky rozsáhlým výzkumům může pochlubit výjimečným bohatstvím archeologických nálezů z různých období.

Zřejmě nejvíce celou oblast proslavil nález Věstonické venuše pocházející z dob lovců mamutů, tedy přibližně z doby před 25-27 tisíci let. Ale kromě této drobné ženské sošky z pálené hlíny, jejíž originál patří k nepřísněji střeženým památkám Moravského zemského muzea v Brně, pocházejí z této oblasti například nejstarší doklady o existenci textilu, které kdy byly objeveny. Oblast mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem byla tak bohatá na nálezy z mladší doby kamenné, že dala jméno celé kultuře lovců mamutů, tzv. pavlovienu. Nálezům je věnována archeologická expozice a naučná stezka v Dolních Věstonicích.

Několik kilometrů od Dolních Věstonic, na druhém břehu Dyje, leží vrch Hradisko. Pod ním se až do 80. let minulého století rozkládala obec Mušov, z níž zbyl pouze kostelík s románskými základy, který na ostrůvku uprostřed střední nádrže Vodního díla Nové Mlýny. Nenápadný vrch Hradisko proslul díky odkryté hrobce germánského bojovníka a zbytkům římského tábora z 2. století našeho letopočtu. Tábor postavila X. římská legie císaře Marca Aurelia a sloužil jí jako řídící centrum v době válek o ovládnutí germánských území v letech 172-180. K vzácným nálezům z této lokality patří i vinařský nůž, vůbec první doklad pěstování vinné révy na našem území.

O výsledcích rozsáhlých výzkumů se dozvíte více v Regionálním muzeu Mikulov, kde můžete ve sklepení mikulovského zámku navštívit poutavě ztvárněnou expozici nazvanou „Římané a Germáni v kraji pod Pálavou“, která si v roce 2008 odnesla prestižní cenu Gloria musaealis za nejlepší muzejní expozici v ČR v roce 2007. Menší výstava na podobné téma se nachází tak v autokempu ATC Merkur v Pasohlávkách.

Později byl kraj pod Pálavou součástí Velkomoravské říše, což jasně dokládají zbytky hradiska Vysoká zahrada, které byly objeveny u Dolních Věstonic. Po vzniku českého státu v oblasti vyrostlo několik strážních hradů a pevností. Dnes lze jejich pozůstatky vidět na Děvíně (Děvičky) nebo na Stolové hoře (Sirotčí hrádek). Hrad v Mikulově potkal poněkud jiný osud. Byl přestavěn na pohodlnější zámek a dnes slouží jako muzeum, jehož nejznámější expozice je věnovaná vinohradnictví a vinařství a zlatým hřebem prohlídky je Obří sud v zámeckém sklepení s úctyhodným objeme 101 tisíc litrů.

Kromě zámku se v Mikulově nachází množství památek soustředěných v městské památkové rezervaci. K nejvýznamnějším památkám rezervace patří například Dietrichsteinská hrobka, farní kostel sv. Václava, sgrafitový renesanční dům „U rytířů“ nebo monumentální sousoší Nejsvětější Trojice. Nad městem se vypíná Svatý kopeček, který je od poloviny 17. století významné poutní místo s nepřerušenou tradicí mariánských poutí. Už bezmála čtyř století věřící první zářijovou neděli vynášejí do kostela sv. Šebestiána černou mikulovskou madonu.

V Mikulově můžete najít také významné židovské památky, především Horní synagogu, která jako jediná z někdejších 14(!)mikulovských synagog a modliteben přečkala až do dnešních dnů a slouží jako výstavní expozice. Unikátní je rozsáhlý židovský hřbitov z 15. století. Památky židovské čtvrti představuje místní naučná stezka.

Z nejzajímavějších příkladům lidové architektury oblasti Pálavy připomeňme alespoň soubor unikátních barokních vinných sklepů v Pavlově, který je spolu se selskými grunty chráněn jako vesnická památková rezervace.

Mikulov, ráj turistů, umělců a milovníků vína

Návštěva Mikulova je inspirativní zážitek. Snad za to může jedinečné panorama Pálavy a krásy její přírody, které jsou k vidění jen pár kroků od architektonických skvostů tohoto starobylého města. Svůj podíl na tom ale jistě má také pohostinnost místních lidí, a vynikající mikulovská vína. V každém případě je výsledkem jedinečná atmosféra, kterou vyhledávají turisté, umělci, milovníci umění i vína.

Turisté své poznávání Mikulova mohou začít na jeho okraji, kde se nacházejí dvě chráněná území. Vrch Turold, je na první pohled mezi pálavskými kopci celkem nenápadný, to ale neplatí pro jeho podzemí. To skrývá zpřístupněné jeskyně známé díky osmi druhům netopýrů, kteří zde žijí, a velmi zajímavé krasové výzdobě, která připomíná květák a vyskytuje se pouze na několika málo místech na světě. Na východ od městského centra leží Svatý kopeček, který neodmyslitelně patří k panoramatu Mikulova. Určitě stojí podniknout dvacetiminutový výšlap a prohlédnout si Mikulov z jeho vrcholu. Vyhřáté vápencové skály, zpěv ptáků, poletující zlatohlávci a nádherný výhled daleko do kraje uchvátí každého. A místo je inspirativní i po duchovní stránce, protože právě sem už od 17. století vede slavná pouť. Černá madona je slavnostně vnesena do kostela svatého Šebestiána na vrcholu a zvon z nedaleké kampanily, zvonice, do daleka vyzvání.

Mikulov inspiroval významné umělce, jako byl vídeňský malíř 18. století František Antonín Maulbertsch nebo známý současný výtvarník Nikos Armutidis. Ve městě několikrát pobýval malíř Alfons Mucha a přímo ve městě působili dva malíři, s jejichž díly se můžete setkat na mikulovském zámku – Rudolf Gajdoš a Wenz Groll. O tom, jak inspirativním místem Mikulov je, se každý rok přesvědčují také účastníci uměleckého workshopu Dílna. V průběhu prázdnin tvoří skupina umělců svá díla, která po dokončení zůstávají ve městě a dotvářejí jeho genius loci. Mikulov však nevábí jen výtvarníky, ale také hudebníky nejrůznějších žánrů. Pravidelně hostí Mezinárodní kytarový festival, cyklus koncertů Concentus Moraviae, ale také folklórní akce, jako je například přehlídka dětských cimbálových muzik, folkový festival nebo festival Eurotrialog Mikulov, kde si dávají dostaveníčko příznivci moderní hudby.

A Mikulov a víno? Toto spojení prokazuje svou vysokou kvalitu už řadu staletí. Mikulov dal jméno významné vinařské podoblasti. Nachází se tady muzejní expozice s Obřím sudem i desítky rodinných vinných sklepů.Velkým svátkem je Pálavské vinobraní, při nichž můžete ochutnat zdejší veltlíny, vlašské a rýnské ryzlinky nebo zwigeltrebe, merloty či svatovařinecké. Inspirativní může být také putování po vinařských a naučných stezkách.

Mikulov - město s bohatou historií

Město Mikulov vyrostlo pod důležitým hradem, který postavil panovník v místech, kde jantarová stezka překračovala moravsko-rakouskou hranici. Stalo se tak někdy ve 12. století. V polovině 13. století Mikulov získává rod Liechtensteinů, který má zásluhu na jeho povýšení na město v roce 1359. Už od roku 1421 tvoří důležitou část obyvatelstva města Židé. V 2. polovině 16. století do dějin města vstoupil druhý významný rod, Dietrichsteinové. Ti z něj učinili významné duchovní centrum proslulé svou náboženskou tolerancí. Díky tomu byl Mikulov po tři staletí hlavním střediskem moravských Židů a bezmála na sto let byl také městem zaslíbeným protestantským uprchlíkům, novokřtěncům, zvaným též habáni. V Mikulově dokázali lidé různých vyznání vedle sebe žít v míru. Mikulov byl ale také důležitým politickým centrem, blíže Vídni než Praze, v němž například probíhala mírová jednání po bitvě u Slavkova a po prusko-rakouském konfliktu. Dnes, po odstranění někdejší železné opony, je Mikulov znovu pohostinnou branou jižní Moravy, městem skvělých památek, úrodných vinic a přírodních krás.

Důležité pojmy z historie města

Liechtensteinové

Rakouský šlechtický rod Liechtensteinů dostal Mikulov v roce 1249 od krále Přemysla Otakara II. za věrné služby. Liechtensteinové Mikulov zvelebovali jako své sídelní město až do roku 1560, kdy jeho prodejem řešili finanční obtíže. Kromě Mikulova postupně získali také nedalekou Lednici a Valtice, kde zůstali až do konce 2. světové války. V Mikulově prožila strastiplných třicet let Perchta z Rožmberka, manželka Jana z Liechtensteina. Jako bílá paní se však zjevuje hlavně na rožmberských hradech.

Židé

Výhodná poloha pro obchod a hospodářská prozíravost Liechtensteinů předurčily Mikulov k tomu, že se stal centrem moravských Židů. Impulsem pro vytvoření židovské obce bylo vypovězení Židů z Vídně a z Dolních Rakous v roce 1421. Nejpočetnější byla jejich obec počátkem 19. století, kdy zde žilo 3500 Židů (42 % všech obyvatel města). Poté, co byli Židé v roce 1848 zákonem o zrušení poddanství zrovnoprávněni a mohli se volně stěhovat, začali z Mikulova postupně odcházet a usazovali se hlavně v Brně a Vídni.

Husité

Za husitských válek stáli Liechtensteinové pevně v protihusitském táboře a biskup Jiří z Liechtensteina měl dokonce zásluhy na zatčení Jana Husa v Kostnici. Proto ani příliš nepřekvapí, že když husité v roce 1426 vtrhli na jižní Moravu, vzali Mikulov útokem.

Habáni

Habáni, protestantští uprchlíci z Německa a Švýcarska, do Mikulova přišli v roce 1526 a zůstali až do vypovězení císařským patentem v roce 1622. Byli to zruční hrnčíři, vinaři, ale také vyhledávaní lékaři a lazebníci, kteří pro Liechtensteiny i Dietrichsteiny představovali natolik ceněné odborníky, že jim oba rody poskytovaly ochranu navzdory nepřízni vídeňského dvora.

Kardinál Dietrichstein

Největšího významu Mikulov dosáhl počátkem 17. století za éry Františka kardinála Dietrichsteina. Tento olomoucký biskup a v době pobělohorské faktický vládce Moravy, nechal přebudovat mikulovský hrad na zámek, na náměstí dal postavit svatou chýši, kopii Bramantovy kaple z italského Loreta a předchůdkyni pražské Lorety, učinil ze Svatého kopečku poutní místo a při farním kostele zřídil kolegiátní kapitulu.

Třicetiletá válka

Období třicetileté války (1618–1648) znamenalo pro Mikulov četná strádání, a to od samého počátku stavovského povstání až po roční pobyt švédského vojska v roce 1645. Konfiskace majetků protestantů, které následovaly po bitvě na Bílé hoře (1620), ale Dietrichsteinům přinesly značné zisky, a tak v této době v Mikulově vzniká například velkoryse pojatý komplex budov piaristického gymnázia.

Napoleon

Mikulov ležící na hranici mezi Moravou a Dolními Rakousy a na jedné z hlavních cest spojujících sever Evropy s jihem byl nejednou dějištěm důležitých mírových jednání. Po bitvě u Slavkova tady v prosinci 1805 krátce pobyl Napoleon Bonaparte. S kolonami francouzských vojáků a ruských a rakouských zajatců ovšem přišel i tyfus, a tak byla jednání záhy přesunuta do Bratislavy.

Bismarck a král Vilém I.

Po bitvě u Hradce Králové byly v roce 1866 v Mikulově za účasti pruského krále Viléma I. a kancléře Bismarcka dohodnuty předběžné podmínky míru. Ani tentokrát se pohyb armád neobešel bez strádání pro obyvatele města. Pruské vojsko zabavovalo majetek a navíc přineslo epidemii cholery, po které zůstalo na pět set obětí z řad vojáků i civilistů.

2. světová válka

Druhá světová válka a její výsledky silně ovlivnily poválečné osudy města. Při osvobozování Mikulova vyhořel zámek, původní německy mluvící obyvatelstvo bylo po válce odsunuto a město nově dosídleno. Na hranicích po únoru 1948 vyrostl plot s ostnatým drátem a nastalo dlouhé čekání na lepší časy.

Důležité okamžiky v dějinách města

1173          první zmínka o městě ve středověkém falzu

1218         první písemná zpráva o mikulovském hradu

1249          hrad s trhovou vsí získává rod Liechtensteinů

1359          povýšení Mikulova na město

1421          Židé vypovězeni z Vídně a Dolních Rakous, počátek stálého židovského osídlení v Mikulově

1426         husité vyplenili město

1526         příchod novokřtěnců, tzv. habánů

1575         město získává rod Dietrichsteinů

1584         rozsáhlý požár středu města, po němž byla upravena věž kostela sv.                  Václava

1611–36   působení kardinála Dietrichsteina

1622         mírová jednání s Gáborem Bethlehenem

1645         vyplenění města švédským vojskem

1719         rozsáhlý požár ghetta a zámku

1805         mírová jednání po bitvě u Slavkova

1866         mírová jednání mezi Rakouskem a Pruskem

1945         požár zámku

1989         pád železné opony, odstranění hraničních zátarasů

Pasohlávky - voda, slunce, zábava a relaxace

Víte, kde můžete zažít léto jak má být? No přece u „Moravského moře“ v Pasohlávkách.

Obec Pasohlávky leží na dohled Pálavy na břehu horní neboli Mušovské Novomlýnské nádrže. Rozsáhlá vodní plocha, krásné počasí a bohatá nabídka služeb i sportovního vyžití každým rokem lákají tisíce spokojených návštěvníků. Co můžete v Pasohlávkách dělat? No přece jen tak lenošit, věnovat se vodním sportům, koupat se, rybařit, bavit se a hlavně příjemně odpočívat.

Na vodu můžete vyrazit ve člunu, prohánět se na windsurfingu a nebo šlapadle. Vyzkoušet si ale můžete také netradiční záležitosti, jako je kite-surfing, zorbing na vodě nebo další lahůdky. K dispozici máte bazén s minerální vodou z lokálního pramene. Ale nudit se nebudete ani na suchu. Zahrát si můžete minigolf, plážový volejbal, vodní fotbálek, tenis, ping-pong a nebo si vyzkoušet sportovní trampolínu. Jsou zde i půjčovny čtyřkolek a bicyklů. Děti se vydovádějí na dětských hřištích a stejně jako dospělí ocení bohatý kulturní program. Pokud patříte k milovníkům vína, můžete navíc ochutnat místní kvalitní produkci v typických vinných sklípcích.

Velkou výhodou Pasohlávek je jejich snadná dostupnost díky hlavní silnici spojující Brno s Vídní, která vede v těsném sousedství autokempu ATC Merkur. Přijet ale můžete i autobusem, vlakem nebo na kole. Najít optimální spojení nebo zajistit ubytování Vám pomohou pracovníci Turistického informačního centra, kteří Vám také rádi poradí s trasou zajímavých výletů, s návštěvou vinného sklepa, podají informace o nabídce kulturních akcí a prodají mapy a suvenýry. Z bohaté nabídky ubytování v kempu, penzionech, hotelu nebo v soukromí si jistě vyberete, ať už přijedete jako individuální turisté, s rodinou nebo třeba se školním výletem.

Pasohlávky můžete díky jejich ideální poloze využít jako základnu pro objevování krás Mikulovska, Pálavy, Lednicko-valtického areálu nebo rakouského příhraničí. Na své si přijdete, pokud se zajímáte o přírodní krásy, kulturní a historické památky nebo třeba o folklórní tradice a vinařství. Oblast je ideální pro cykloturistiku. Jsou zde speciální trasy vinařských cyklostezek. Jedna z nich, Mikulovská, prochází přímo přes Pasohlávky. A zdatnější cyklisté se po stezkách mohou dostat až do Rakouska.

Pokud máte zájem o přírodní krásy můžete prozkoumat sousední Střední neboli Věstonickou nádrž vodního díla Nové Mlýny, která slouží jako přírodní rezervace pro vodní ptactvo. Toto oblíbené hnízdiště je z ornitologického hlediska nesmírně zajímavá i v zimě, kdy tu zimují desetitisíce vodních ptáků. Výborné podmínky pro pozorování vodních ptáků se tady ale nabízejí po celý rok. Jen o pár kilometrů dál leží území Chráněné krajinné oblasti Pálava. O kvalitách tohoto území svědčí i to, že byla prohlášena biosférickou rezervací pod záštitou UNESCO a později se stala významnou částí biosférické rezervace Dolní Morava. V CHKO najdete nejen unikátní suché stepi a lesostepi, ale i poslední zachované zbytky mokřadů a lužních lesů. Není bez zajímavosti, že pod hladinou střední nádrže zmizela starobylá obec Mušov, ze které dnes zbyl už jen kostel sv. Linharta, jehož nejstarší část je postavena v románském slohu.

Dále na východ můžete navštívit jinou významnou památku pod záštitou UNESCO, Lednicko – valtický areál, který spojuje přírodní i historické památky, ale zajímavá místa najdete i blíže. Z Pasohlávek se například snadno dostanete do Dolních Věstonic, kde byly nalezeny pozůstatky osídlení už z doby lovců mamutů. Pochází odtud i slavná Věstonická venuše. Velmi zajímavé je i archeologické naleziště Hradisko u Mušova, kde byl nalezen tábor římské legie a živo tu bylo i za dob Velké Moravy. Pokud se budete chtít dozvědět více, nezapomeňte navštívit Regionální muzeum Mikulov, které má v podzemí zámku překrásnou expozici věnovanou nálezům z Hradiska.