Sklepní uličky

Březí

Obec Březí leží v mikulovské vinařské podoblasti, jejíž vinice patří mezi nejteplejší místa na jižní Moravě.

Vinařské stavby v Březí byly v průběhu minulých staletí budovány v několika lokalitách po obvodu obce. Sklepní zástavba ve vesnici čítá asi sto sklepů a vytváří čtyři samostatné kolonie, z nichž nejstarší je pravděpodobně areál „pod kaštany“. Nad starými zemními sklepy zde stojí prostorné lisovny, kvůli manipulaci s kládovým lisem zapuštěné pod úroveň terénu. Součástí kolonie je i původně habánský sklep. Půvabný sklepní areál se nachází v blízkosti bývalého rybníčku na západním okraji obce. Většina nadzemních vinařských staveb zde byla vystavěna ve 20. letech minulého století a vytváří jeden z nejpůsobivějších sklepních souborů. Sousední Sklepní ulice nabízí kromě několika pro obec spíše atypických sklepních staveb lákavou příležitost ochutnat vína místních vinařů. Další sklepní lokalita je na konci ulice Lesní, poblíž cyklostezky Mikulov – Nový Přerov se nacházejí sklepy u rybníka. Skupinu sklepů můžeme rovněž najít v ulici Na Štěrkách.

Nahoru

Dolní Dunajovice

Areál sklepů U cihelny leží západně od obce na úpatí Dunajovických kopců. 

Kolonii, která nabízí panoramatický výhled na masív Pavlovských vrchů, tvoří horní a spodní řádek a tři sklepy v lokalitě zaniklé cihelny. Dohromady je tady asi 30 vinařských staveb, jejichž dlouhé a svažité šíje vedou k širokým a vysokým chodbám hluboko v podzemí. Obecní kolonii Na sklepech tvoří asi desítka sklepů různého stáří. Typickou součástí těchto vinařských staveb je středový rizalit, který je nejen působivým výtvarným prvkem, ale taky chrání vstup do sklepa.


Dolní Dunajovice_sklepní ulička
Dolní Dunajovice_sklepní ulička
Nahoru

Dolní Věstonice

Řádky vinic pod zříceninou hradu Děvičky a barevná průčelí nadsklepních domů podél cesty do Pavlova jsou nejviditelnějšími projevy vinařství v Dolních Věstonicích. Původně účelová hospodářská stavení se zde začala budovat na přelomu 18. a 19. století. Svědectvím o působení habánů v obci je Husí plácek, malé náměstí pod kostelem v jižní části osady. Přestože jsou staré habánské sklepy a vinařské domy dnes již značně přestavěné, zachovává si nesourodý komplex vinařských staveb s několika romantickými zákoutími atmosféru středověkého vinařského centra. Velmi starý sklep je pod památkově chráněným řemeslnickým domem číslo 4. Nad vstupním portálem středověkého domu byl v dochovaných vrstvách omítek objeven letopočet 1575. Sklep je přístupný z arkádového náspí a stejně jako mnoho dalších sklepů v této oblasti chránil životně důležitý pramen pitné vody.

Dolní Věstonice_sklep
Nahoru

Mikulov

Mikulovské sklepy byly budovány v několika lokalitách na okraji města, významné sklepy a vinařské kolonie najdete ale i pár kroků od jeho historického centra.

Výstavnými vinařskými stavbami Mikulova jsou nadsklepní domy. Unikátní podzemní dílo skrývá barokní dům z roku 1525 Na Jámě č. 17. Soudobá kopie původního vinařského domu z 19. století Na Jámě č. 7 skrývá prostory členitého skalního sklepa. Cenný vinařský objekt je i v přízemí památkově chráněného domu v Koněvově ulici č. 22. Starobylá obdélníková lisovna je zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby a spojena s habánským sklepem.

Pitoreskní a křivolaké chodby ve vápencové skále sloužící k uskladnění vína jsou pod Kozím hrádkem zmiňovány již v polovině 18. století. Budování sklepů zde pokračovalo i v dalších letech, svědectvím o jejich majitelích jsou cihly s židovskými motivy a německými monogramy nalezené při úpravách sklepů. Nádherné a tajuplné prostory zdejších sklepů bohužel většinou kryjí nestylové lisovny z druhé poloviny minulého století.

Pravděpodobně teprve koncem 18. století se začaly stavět vinařské domy a vinné sklepy v dnešní ulici Kamenný řádek. Na dobu původu vinařských staveb ve svahu pod Turoldem se dá usuzovat podle stavebního řešení průčelí. Nejstarší přízemní i patrové lisovny nad sklepy zde vznikaly nejdříve na přelomu 18. a 19. století, součástí kolonie je i řádek nových sklepů. V dalších sklepních koloniích ve městě – v ulicích Bezručova a Zlámalova – se střídají hluboké zemní sklepy s chátrajícím průčelím tradičního tvarosloví a vinařské novostavby.

Mikulov_sklepní ulička
Mikulov_sklepní ulička
Nahoru

Novosedly

V současné době patří Novosedly mezi čtyři největší vinařské obce v České republice. Lisovny se sklepy budovali v Novosedlech němečtí osadníci od 18. století jako víceúčelové hospodářské stavby. Lisovny stavěné původně z nepálených cihel sloužily nejen k vinařství, ale i ke skladování sena a jiných zásob na sýpce v podstřeší. Podzemní „plže“ byly kopané v pískovci, vytěžený mořský písek se pak používal na štukové omítky přízemních lisoven.

Nejrozsáhlejší sklepní kolonií osady je lokalita několika desítek sklepů zvaná Na jámě. Nepřehledná a neuspořádaná kolonie na okraji obce pod silnicí na Mikulov nabízí ukázky přízemních lisoven se sýpkou, patrové lisovny i zahloubené sklepy s cihlovými průčelími. Nejstarší stavby jsou z období před rokem 1800, na místě původních sklepů jsou i v současnosti budovány nové sklepy s lisovnami. Zajímavostí jsou hluboké staré sklepy, jejichž chodby dnes vedou pod frekventovanou silnicí. Ve sklepní uličce U trati, která si z větší části zachovala původní charakter, převládají přízemní lisovny se sýpkami s různorodě ztvárněnými průčelími.

Novosedly3_sklepní ul
Novosedly2_sklepní ul
Novosedly1_sklepní ul
Nahoru

Nový Přerov

Nový Přerov byl vinařskou obcí již za dob charvátských starousedlíků. Zdejší klima přeje pěstování vinné révy, kterou je osázeno malebné návrší nad obcí – Přerovský vrch. Dávní vinaři pěstovali vinnou révu „na keř“ a nešlechtěnými odrůdami Bago či Chorvát osadili více než sto hektarů půdy. S jejich odchodem ve 40. letech minulého století však vinice zpustly a byly vyklučeny. Tradice zdejšího vinařství a vinohradnictví byla částečně obnovena v 70. letech a zejména pak po pozemkové reformě v roce 2002.

Lahodná vína dnes dozrávají v podzemí 68 vinných sklepů roztroušených ve třech patrech na úbočí Přerovského vrchu. Charvátští osadníci je vybudovali v letech 1900 až 1930. Pro stavbu klenutých sklepů se nejprve vykopaly hluboké jámy do svahu a pak se vystavěla klenba z pálených cihel, která se nakonec zahrnula zeminou. Takto zahloubený sklep byl šíjí propojen s lisovnou zakončenou cihlovým průčelím. Jejich bílá i barevná průčelí rozesetá po úpatí vinic zdobí pohled na Přerovský vrch dodnes.

Místní vinaři se ve svých sklepech vzájemně navštěvují a porovnávají chuť i kvalitu vín. Ale ani náhodný návštěvník nepřijde zkrátka, protože dobrým zvykem zdejších hospodářů je nabídnout pohárek studeného vína i kolemjdoucím a cyklistům, putujícím po vinařských stezkách.

Nový Přerov sklepní ul.
Nový Přerov sklepní ul.
Nahoru

Pavlov

Nedílnou součástí sídelního útvaru Pavlov je pozoruhodný soubor nadsklepních vinařských domů patrového uspořádání, které byly v minulosti obývány drobnějšími majiteli vinic. Charakteristickým znakem vinařských domů je často i nika pro sošku světce, nejčastěji svatého Urbana jakožto patrona vinařů. Nadsklepní vinařské domy s renesančními a barokními jádry jsou soustředěny převážně podél České ulice a ulice Na cimbuří, které se nacházejí západním směrem od návesního prostoru.

Pavlovská náves, dávné bydliště zámožných vinařů, a přilehlé uličky Česká a Na cimbuří jsou ojedinělými ukázkami venkovského baroka. Česká ulice zároveň jedinečně dokumentuje vývoj vinohradnických staveb. Na úpatí vinic pod zříceninou hradu Děvičky sousedí prostá průčelí zemních sklepů s mohutnými přízemními lisovnami a vedle nich se vypínají barevná průčelí honosných selských gruntů. Výstavné nadsklepní domy s lisovnami a sklepy v podzemí si zde stavěli bohatí místní sedláci ve stylu měšťanů z Mikulova již od 17. století. Soubor nadsklepních vinařských domů v České ulici představuje celek mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty, a proto byl spolu s historickým jádrem Pavlova prohlášen vesnickou památkovou rezervací.

Jedinečnou příležitostí k ochutnávce jsou dva klenuté sklepy pod radnicí. Najdete zde nejen vinný archiv, ale i místo, kde můžete posedět a ochutnávat nejlepší vína pavlovských vinařů. Součástí historie pavlovského vinařství je i rekonstruovaný vřetenový lis z roku 1851. Stojí v horní části obce, na trase Moravské vinné stezky stoupající do Klentnice.

Pavlov_sklepy
Pavlov_sklepy
Nahoru
Použité zdroje: www.sklepni-ulicky.czwww.stezky.cz a archivy obcí