Vinařské oblasti a obce

Vinařské oblasti

Na území České republiky se nacházejí dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava, které se dále dělí na šest podoblastí:

  • Čechy – podoblast mělnická (Praha, Mělník, Kutná Hora), litoměřická (Kadaň, Velké Žernoseky, Most)
  • Morava – podoblast znojemská (Znojmo), mikulovská (Mikulov), velkopavlovická (Brno, Velké Pavlovice) a slovácká (Bzenec, Kyjov, Mutěnice, Strážnice, Uherské Hradiště)

Mikulovská vinařská podoblast

Obce

Mikulovská vinařská podoblast zahrnuje 30 vinařských obcí – Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice a Vranovice. Jih a jihozápad podoblasti zaujímají obce sdružené ve svazku obcí Mikulovsko, které jsou ve výčtu uvedené tučně.
Img_4744_vinobrani_novosedly[1]

Přírodní podmínky

V geologickém podkladu má jurské vápence, na mnoha místech i třetihorní slínovce a jílovce, někde i čtvrtohorní říční sedimenty a spraše. Ze čtvrtohorních říčních sedimentů plošně převládají usazeniny niv. Klimaticky patří Mikulovsko k nejteplejším místům na jižní Moravě. Příznivě působí vodní plochy, zejména největší moravský rybník Nesyt.

Nejvýznamnějšími středisky jsou Mikulov a Valtice. Svoje význačné postavení si získaly později i obce Dolní Dunajovice, Pavlov a Sedlec. Poněkud menší plochy vinic zaujímají obce Perná, Popice, Pouzdřany, Novosedly, Bulhary, Dolní a Horní Věstonice. Chráněné viniční trati Mikulovska patří k nejteplejším místům jižní Moravy. Středobodem krajinné krásy, který zdaleka krášlí horizont jinak rovinatého okolí, je Pálava – poslední výběžek vápencových Alp. Jižní svahy Pálavy, chráněné od proudnice studených větrů přicházejících podél Svratky úvalem dyjsko-svrateckým od Brna, se řadí k nejlepším viničním tratím oblasti Mikulov. Na vápenitých půdách těchto svahů vyzrává Ryzlink vlašský do význačné jakosti charakteristického odrůdového vína. Ve výše položeném Pavlově pak dává tato odrůda výbornou surovinu pro výrobu šumivých vín. Výbornou jakostí tu vyniká i Rulandské bílé a hlavně jemu příbuzná odrůda Chardonnay. V nejnovější době se tu osvědčují i některá místní novošlechtění (Palava, Aurelius). V hlinitých půdách Dolních Dunajovic, Dobrého Pole, Novosedel, Březí i Brodu vévodí již dlouhá léta Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a na méně vhodně položených vinicích Müller Thurgau. Směs těchto tří odrůd je typickým produktem pro známková vína této oblasti. Na Valticku se k nim připojuje Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy leží vinařské obce Pouzdřany, Popice a Strachotín. Díky tomu, že jejich viniční svahy vystupují nad údolní proudnici chladného vzduchu táhnoucí se za Pálavou směrem na Lednici a Břeclav, dávaly od nejstarších dob vína známá v širokém okolí a proslavily se znamenitým Ryzlinkem rýnským a Tramínem.

V oblasti jsou dvě odborné školy – Střední vinařská škola Valtice a Vysoká škola zemědělská Lednice na Moravě. Obě školy mají vlastní vinice i sklepy, ale produkce vína je poměrně malá.

Podoblast má dvě střediska – Valtice a Mikulov.

Mikulov

Mikulov je hlavním vinařským střediskem kraje už po staletí. Za své postavení vděčí příhodnému klimatu, vhodné půdě a hlavně lidem. Vinařství bylo pro mocné šlechtické rody Liechtensteinů a Dietrichsteinů velmi významným zdrojem příjmů, a tak jeho rozvoj všestranně podporovali – zakládali vinice, starali se o odbyt vína, dohlíželi na dodržování stanovených pravidel pěstování, výroby i obchodu. Svým dílem k rozvoji přispěli také Židé, schopní obchodníci, nebo habáni, kteří přinesli řadu nových vinařských poznatků z Německa a Švýcarska. Oblast Mikulova byla vždy proslulá hlavně bílými víny – Veltlínským zeleným a Ryzlinkem rýnským. Jejich dominance je výsledkem vlivu vídeňských výrobců šumivých vín, kteří mikulovská vína v minulosti hojně nakupovali. Pěstovaný sortiment je dnes ale mnohem pestřejší. Mikulov se může pochlubit několika vinařskými raritami. Ve sklepě mikulovského zámku se nachází obří desátkový sud z roku 1643 s objemem 1014 hektolitrů (135 tisíc lahví vína). Impulsem k jeho výrobě byl zájem Dietrichsteinů zlepšit odbyt vína a podpořit tak hospodářství zdevastované třicetiletou válkou. Sud je dnes součástí vinařské expozice. Na vinici v okolí Mikulova byl objeven dravý roztoč Typhlodromus pyrii, který je dnes hojně využíván po celém světě v biologické ochraně vinic proti obtížným škůdcům – sviluškám. Vinohradnictví a vinařství v Mikulově a okolí můžete poznávat také díky specializované naučné stezce a síti Moravských vinařských stezek, které městem procházejí.

Valtice

Městečko Valtice leží v jednom z nejmalebnějších koutů jižní Moravy na samé hranici s Rakouskem. Poprvé se Valtice připomínají v roce 1192, kdy pasovský biskup Wolker vyměnil Valtice i s vinicemi Widardovi se Seefeldu za jiné panství. Opevněné město pak vlastnilo více šlechtických rodů, až se stalo ve 14. století vlastnictvím knížecího rodu Liechtensteinů. Velké plochy vinic si vyžádaly výstavbu sklepů a tak v roce 1430 byl vybudován Zámecký sklep s kapacitou 650 000 litrů a v roce 1640 Křížový sklep, který je 120 dlouhý a 100 m široký a má kapacitu přes milion litrů vína. Po roce 1945 vznikl z liechtensteinského panství Státní statek Valtice, který byl v roce 1975 transformován na Státní statek Mikulov. Ten obhospodařoval největší rozlohu vinic na Moravě – přes 900 ha. Vinice byly vysázeny v nejlepších tratích podél státní hranice s Rakouskem od Valtic přes Mikulov, Dolní Dunajovice až po Drnholec. V roce 1992 byl podnik privatizován do současné podoby pod názvem Vinné sklepy Valtice a.s.

Použité zdroje informací: www.tanzberg.cz, www.mikrosvin.cz, www.vinomikulov.cz, www.winecellar.cz; Vilém Kraus, Zdeněk Kuttelvašer, Bohumil Vurm: Encyklopedie českého a moravského vína, 1997.

Nahoru